Rotunda sv. Kateřiny

Jediná dochovaná románská rotunda ve východních Čechách se nachází v České Třebové.  O historii kaple sv. Kateřiny není mnoho informací. Její vznik je dodnes zahalen tajemstvím. První písemná zmínka pochází z roku 1335, z latinsky psané listiny rychtáře Lipolta. Podle pověsti se na místě kaple zjevila sv. Kateřina se zástěrou plnou kamení a dala tak najevo své přání, aby jí zde byla vystavěna kaple. Lidé však jejímu přání nevyhověli a začali stavět na jiném místě. Dílo se však nedařilo; co ve dne postavili, za noc bylo zbořeno. Nakonec tedy nezbylo, než postavit kapli na místě, které si sv. Kateřina vybrala. Jiná pověst vypráví, že kaple měla původně stát v nedaleké obci Skuhrov. Zázrakem Božím byl prý ale veškerý stavební materiál přemístěn na návrší nad Českou Třebovou. Stavba byla během staletí mnohokrát opravována a přestavována. Ze 14. století pocházejí gotické úpravy. Na konzolách dvou žeber najdeme silně stylizované lidské tváře. Podle pověsti jedna z tváří patří donátorovi kaple a druhá staviteli. Kolem roku 1556 vznikla renesanční sgrafita, která vnější omítky rotundy zkrášlila. V roce 1746 byly přistavěny před oběma vstupy, západním i jižním, dřevěné předsíně sloužící k ukládání pohřebních potřeb a náčiní. Okolní hřbitov využívali lidé k pohřbívání zesnulých nejen z České Třebové, ale také z řady přifařených obcí. V tomtéž roce byla k rotundě přistavěna kostnice k ukládání kostí ze starých a rušených hrobů. O necelých sto let později byly obě již zchátralé předsíně strženy. Předsíň před hlavním vstupem nahradila stavba zděná, postavená v klasicistním duchu. Byla zrušena kostnice, ale sakristie  zůstala. V roce 1905 vybudovalo město nový hřbitov, dosavadní, v sousedství rotundy, byl jako nepotřebný zrušen. Vlastní stavba tedy ztratila funkci hřbitovní kaple, kterou plnila po staletí;  jako nepotřebná a nevyužívaná začala chátrat. Pro špatný stav byla kaple v roce 1916 uzavřena. Představitelé města si však uvědomovali historický a architektonický význam rotundy. Snahu o opravy ovšem zbrzdila první světová válka. Teprve v roce 1920 započaly opravy objektu. Jako první přišla na řadu zchátralá sakristie, která byla stržena. Při otloukání vnějších omítek odkryli zedníci ornamentální sgrafita, která rámovala také původní okna. Dnešní okna, umístěná jinde než okna původní, byla pravděpodobně proražena při úpravě v roce 1746. Zkrácením kruchty v roce 1874 proniklo do prostoru více světla. Opravy se dočkala také blízká zvonice pocházející z 16. či 17. století. V jejím přízemí byla vybudována brána. Ta nahradila dosavadní malou branku v kamenné ohradní zdi. Stavební úpravy skončily v roce 1922.  Po znovu vysvěcení sloužila rotunda dlouhá desetiletí svému účelu. V rámci posledních oprav, probíhajících od poloviny 90. let minulého století do roku 2002, došlo k restaurování  maleb na poprsnici kruchty a oltáře, v jehož centru  je umístěna pozdně gotická plastika patronky kaple - sv. Kateřiny Alexandrijské. Její původ ani autor nejsou známy. Od skončení rekonstrukce v roce 2002 slouží kaple svému sakrálnímu účelu. Oprava barokních varhan, dokončená v roce 2006, umožnila využívat intimní prostor této svatyně jako koncertní sálek. Konečně pevnou součástí českotřebovské tradice se stala Jabkancová pouť,  která probíhá v blízkosti svatokateřinského areálu každoročně v listopadu před svátkem sv. Kateřiny. Zdroj textu: Městské muzeum Česká Třebová. V dokumentu byla použita mapa serveru www.mapy.cz